Současnost a trocha historie

Tělocvičná jednota má v současné době 70 členů, více než dvě třetiny členů jsou děti a mládež
do jednadvaceti let a práce s nimi je také hlavní náplní naší činnosti. Pravidelnou činnost vykazují oddíl sokolské všestrannosti, cvičíme s nejmenšími dětmi. Mladší i starší žáci a žákyně hrají florbal, nohejbalu se věnují starší žáci, dorostenci a muži.
V uplynulých letech se dařilo zajišťovat i cvičení zdravotní tělesné výchovy. Pravidelně organizujeme sportovně-turisticko-poznávací zájezdy pro všechny členy jednoty. Oproti dobám minulým jde možná o zlomek aktivit, které tělocvičná jednota pro své členy a občany Ruprechtova zajišťovala, ale i za tento zlomek jsme rádi. V dobách minulých však také jednota měla takřka dvojnásobek členů. O minulosti více následující slova.

Tělocvičná jednota Sokol Ruprechtov byla založena v roce 1872. Od svého založení nikdy nebyla jen organizací čistě tělovýchovnou, ale vždy měla ve svém programu i působení kulturní, osvětové a společenské. Její činnost byla zakázána
za I. světové války i později za II. světové války. Po roce 1948 byla samostatná sokolská organizace obnovena a sokolská myšlenka opět ožila. Centrem spolkové činnosti se staly domy č. p. 80, 81 a 82 v místě zvaném „Ve Dvoře“. Byly to prostory, které dříve využíval i Potravní spolek, kde byly umístěny nálevna, obchod se smíšeným zbožím a záložna. Prostory byly hojně využívány jak ke cvičení, tak i pro činnost čtenářského spolku, divadelního a pěveckého spolku „Lumír“, Dělnické
tělocvičné jednoty, Hospodářské besídky a spolku Domovina.
V roce 1948 postoupil Dělnický potravní spolek Vzájemnost – Včela celý areál Tělocvičné jednotě Sokol Ruprechtov. Tělovýchovná a kulturně-společenská aktivita se neustále rozvíjela. Existence Sokola v Ruprechtově byla v této době i kulturním přínosem pro obyvatele obce, protože členové tělocvičné jednoty pořádali nejen veřejná sportovní cvičení, ale nacvičovali
i divadelní představení pro dospělé i pro mládež (divadlo později ustoupilo pravidelnému promítání filmů).
O svátcích se pak v sále pravidelně konaly bohoslužby církve husitské. Na začátku sedmdesátých let proběhla rekonstrukce všech objektů a sokolovna získala novou tvář. V přízemí byla vybudována restaurace, sociální zařízení, šatna a klubovna, v patře se nacházel cvičební a promítací sál. Sedmdesátá léta znamenala i změnu v organizačním uspořádání, a tím došlo i ke změně dosavadní činnosti a plánů T. J. Sokol, která již dříve vstoupila do Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV), aby nedošlo k jejímu úplnému zániku. V této době měla T. J. Sokol 131 členů a vyvíjela bohatou tělovýchovnou a kulturně-společenskou činnost. Mezi oblíbené akce patřilo pořádání sokolských a chatařských plesů, organizace Václavských hodů včetně hodových zábav či tradičního vystoupení s moravskou, českou nebo slovenskou besedou v přilehlé zahradě sokolovny.